Pozice Evropského parlamentu k rozpočtu na rok 2011
V souvislosti s pokračujícím jednáním o rozpočtu Evropské unie na rok 2011, připravilo tiskové oddělení stručné shrnutí vysvětlující pozici, kterou hájí Evropský parlament.
V souvislosti s pokračujícím jednáním o rozpočtu Evropské unie na rok 2011, připravilo tiskové oddělení následující stručné shrnutí vysvětlující pozici, kterou hájí Evropský parlament:
*EP neblokuje dohodu; dohody mohlo být dosaženo, kdyby nebylo neústupnosti velmi malého počtu členských států;
*EP nepožaduje více peněz, než chce Rada;
*EP nepožaduje změnu Smlouvy o Evropské unii;
*EP si je vědom nutnosti úsporných opatření, a proto souhlasil se zvýšením prostředků na platby (v podstatě účtů, které je v roce 2011 třeba zaplatit) o maximálně 2,91 %, ačkoliv Komise vypočítala, že bude třeba navýšení o 5,6 %;
*v případě prostředků na závazky, prostřednictvím nichž se rozhoduje o tom, kolik peněz se později utratí, omezil Parlament maximální zvýšení na 1 %, což je méně než inflace;
*Parlament však zdůrazňuje, že vlády EU vytvářípro EU stále více úkolů, a má vážné obavy, že pokud nedojde ke změně ve financování a provádění rozpočtu EU, bude neustále docházet ke krizím. (Již v letošním roce musela Rada dospět k závěru, že nemůže poskytnout částku 600 milionů EUR, kterou slíbila na pomoc obětem povodní v Pákistánu);
*Parlament však přesto nežádá o změny v systému jako takovém: žádá pouze o dohodu na tom, jak se může Parlament zapojit do rozhovorů o takovýchto změnách;
*tyto rozhovory by musely proběhnout při stanovování příštího víceletého finančního rámce - dlouhodobého (sedm let) financování EU a objemu těchto prostředků, které by měly být přiděleny jednotlivým kategoriím;
*malá část členských států je kategoricky proti písemnému příslibu účasti Parlamentu v rozhovorech o VFR, ačkoliv Smlouva říká, že: "Evropský parlament, Rada a Komise činí během celého procesu vedoucího k přijetí finančního rámce všechna nezbytná opatření k usnadnění tohoto přijetí" (čl. 312 odst. 5 SFEU) a "V rámci rozpočtového procesu (...) jsou z podnětu Komise svolávána pravidelná setkání předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise. Předsedové učiní všechna nezbytná opatření k tomu, aby podpořili vzájemné projednání a sbližování postojů orgánů, kterým předsedají, a tak usnadnili provádění této hlavy." (čl. 324 SFEU);
*blokující členské státy tvrdí, že pro ustanovení o účasti Parlamentu na rozhovorech je nutné jednomyslné schválení Radou, ale jednomyslnost je požadována pouze pro rozhodnutí o samotném VFR, a ne v případě takovéto procesní záležitosti;
*dalším důležitým tématem pro Parlament - z obavy, aby byl k dispozici dostatečný objem prostředků na provádění rozhodnutí Rady - je tzv. >"flexibilní rozpětí"; to znamená, že v případě skutečné, náhlé, neočekávané a velké potřeby dodatečných prostředků, mohou být takové prostředky zahrnuty do rozpočtu EU, a to ve výši 0,03 % hrubého národního důchodu;
*v minulosti tuto "flexibilitu" Rada využila k financování evropského satelitního systému Galileo, ke zmírnění potravinové krize v afrických zemích a k financování balíčku pro hospodářské oživení vytvořeného narychlo v loňském roce; všechny tyto politiky zavedly členské státy;
*Rada nyní tvrdí, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musí o využití této "flexibility" ve výši 0,03 % rozhodovat jednomyslně, zatímco dříve stačilo rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou a 3/5 většina při hlasování v Parlamentu; to bylo stanoveno v Interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(bod 22, druhá odrážka); pokud bychom se této dohody vzdali, znamenalo by to, že díky jednomyslnému hlasování v Radě může kterýkoliv členský stát jednání zablokovat;
*v protikladu k tomu, co tvrdí některé členské státy, Parlament neusiluje o spolurozhodování o možném novém systému vlastních zdrojů, ačkoliv se domnívá, že změna je nezbytná; Parlament si je vědom toho, že nemá žádné formální rozhodovací pravomoci v oblasti vlastních zdrojů; takže vyjádřená obava, že pokud se Parlamentu umožní podílet se nějak na rozhovorech o novém VFR, povede to k větším výdajům, nedává smysl; (mimochodem, Parlament ani neusiluje o prosazení "evropské" daně, ačkoliv ji někteří poslanci EP osobně obhajují);
*pokud se příští rok bude znovu používat rozpočet na rok 2010, bude financování některých projektů čelit problémům, zejména se to bude týkat diplomatické služby EU, ale také dalších prostředků na ITER (výzkum v oblasti jaderné syntézy); ve Smlouvě je však obsaženo ustanovení o tom, že Rada může na návrh Komise rozhodnout o uvolnění dalších prostředků do rozpočtu, pokud je to nezbytné (čl. 315 SFEU);
*naléhavé problémy by nastaly v oblasti výdajů na zemědělství, jelikož členské státy již poskytly zemědělcům zálohy na přímé platby ve výši 30 miliard EUR a Evropská komise jim je musí v lednu 2011 nahradit; na základě systému prozatímních dvanáctin bude mít Komise k dispozici pouze 6 miliard EUR, takže členské státy a Komise budou mít problém.
