Aktuálně z plenárního zasedání ve Štrasburku: "Interpelace" na předsedu komise Barrosa
V průběhu jedné hodiny, kdy mohli předsedovi Evropské komise Barrosovi klást své dotazy, se poslanci EP zajímali především o osud Lisabonské smlouvy, nezaměstnanost a o podporu pro komisařku Neelie Kroesovou a Tonyho Blaira. Prvních 30 minut přitom Barroso odpovídal na dotazy předsedů politických skupin, kteří se jej mohli zeptat na jakékoli téma. Ve zbývajícím čase pak dostali prostor i ostatní poslanci v pořadí, v jakém se přihlásili do diskuze. Jejich dotaz se však musel týkat finanční krize. Více informací se dozvíte v příloze.
"Interpelace" na předsedu komise
V průběhu jedné hodiny, kdy mohli předsedovi Evropské komise Barrosovi klást své dotazy, se poslanci EP zajímali především o osud Lisabonské smlouvy, nezaměstnanost a o podporu pro komisařku Neelie Kroesovou a Tonyho Blaira. Prvních 30 minut přitom Barroso odpovídal na dotazy předsedů politických skupin, kteří se jej mohli zeptat na jakékoli téma. Ve zbývajícím čase pak dostali prostor i ostatní poslanci v pořadí, v jakém se přihlásili do diskuze. Jejich dotaz se však musel týkat finanční krize.
Jako první dostal slovo Paulo RANGEL (EPP, PT), kterého zajímalo, jak vzhledem k posledním událostem (mj. prohlášení českého prezidenta) hodnotí předseda Barroso vstup v platnost Lisabonské smlouvy, co konkrétně hodlá Komise učinit, pokud jde o datum vstupu této smlouvy v planost, a jak bude zajištěn přechod mezi Niceskou smlouvou a smlouvou Lisabonskou. Ve své odpovědi předseda Barroso připomněl, že všechny státy již Lisabonskou smlouvu demokraticky přijaly a zbývá už jen Česká republika. Upozornil však, že v Evropské unii existuje zásada spolupráce mezi institucemi EU a členskými státy, a je tedy zapotřebí počkat na výrok Ústavního soudu ČR.
Stephen HUGHES (S&D, UK) pak vyjádřil obavy, že se z finanční krize stává krize sociální, a zajímal se tedy o kroky, které hodlá předseda EK podniknout na podporu hospodářské obnovy. Podle Barrosa by bez plánu hospodářské obnovy EU byla situace ještě daleko horší. Jak uvedl, 5 % HDP, které EU vynaložila v roce 2009, se již projevilo, a dodal, že požádal, aby byl uspořádán summit o zaměstnanosti.
Na dotaz Guye VERHOFSTADTA (BE), předsedy skupiny ALDE, zda souhlasí s názorem komisařky Neelie Kroesové, pokud jde o podporu Německa firmě Opel, předseda Barroso odpověděl: "Mí komisaři mají vždy mou podporu". Konkrétně v suvislosti s komisařkou Kroesovou pak zdůraznil, že s její pozicí předem souhlasil.
Spolupředsedkyně skupiny Zelení/ESA Rebecca HARMS (DE) se zajímala o přípravu jednání v Kodani a o plány EU, pokud jde o celosvětovou dohodu o omezení emisí CO2. Ve své odpovědi předseda Barroso vyjádřil naději, že "Evropská rada na konci tohoto měsíce dospěje k pevné pozici", která by zaručila, že Komise bude bojovat za silný návrh.
Michał Tomasz KAMIŃSKI (ECR, PL) se předsedy Barrosa zeptal, co má v úmyslu udělat, aby prohloubil a rozšířil společný trh tak, aby to zároveň pomohlo proti krizi. V reakci na jeho dotaz Barroso zopakoval, že jednotný vnitřní trh je naprostou prioritou, přičemž je třeba chránit ty slabší, ať už jde o členské státy nebo malé a střední podniky. Oznámil přitom, že na toto bude vypracována nová zpráva.
Lothar BISKY (EUL/NGL, DE) připomněl, že Komise vyzvala členské státy, aby snížily své rozpočtové schodky, a zajímalo ho, zda krácení veřejných výdajů podle Barrosa představuje způsob, jak řešit krizi. "V určitém okamžiku se musíme vrátit k tomu, co je udržitelné", uvedl předseda Barroso s tím, že rozhodujícím rokem bude rok 2011. "Je to otázka solidarity s budoucími generacemi".
Nigel FARAGE (EFD, UK) uvítal tuto možnost zpovídat předsedu výkonného orgánu EU. Konkrétně jej přitom zajímalo, zda Tony Blair získal podporu pro svou kandidaturu na místo předsedy Evropské rady výměnou za to, že se vzdal britské slevy z odvodů do společného rozpočtu EU. Barroso však takovou "tajnou dohodu" naprosto vyloučil.
