Interpelace předsedy Barossa ve znamení otazníků kolem nové Komise a energetické bezpečnosti

Zajištění dodávek energie, komentáře bulharského premiéra na adresu socialistů, rozdělení portfolií v nové Komisi a zastoupení žen v ní nebo také jaderná elektrárna Ignalina, to jsou jen některá z témat, s nimiž se dnes odpoledne v rámci druhé hodiny interpelací obraceli lídři parlamentních frakcí na předsedu Komise Barossa. Ten ve svých odpovědích mimo jiné oznámil: "Právě dnes jsem dostal konečný seznam všech 27 kandidátů na komisaře". Jak dále upřesnil, devíti členy jeho nového týmu by měly být ženy, tedy o tři více než tomu bylo dosud.

 

HD

Předseda nejsilnější parlamentní frakce EPP Joseph Daul (Francie) nejprve v úvodu pravidelné hodiny interpelací na předsedu evropské exekutivy připomněl plynovou krizi, která letos v lednu postihla řadu evropských zemí. Vzhledem k tomu, že navzdory dohodě, jíž bylo dosaženo 19. listopadu v Jaltě, by se tato krize mohla koncem roku opakovat, chtěl Daul vědět, jaká opatření Komise navrhla, aby tomu předešla. Barosso v reakci na jeho vystoupení oznámil, že minulý týden byl s prezidentem Medveděm dohodnut systém včasného varování a kromě toho má být vytvořena také koordinační skupina, jež by se měla mimo jiné zabývat tím, jak modernizovat infrastrukturu na Ukrajině.



Martin Schulz (S&D, Německo) požádal Barossa o vyjádření k výrokům bulharského premiéra Staniševa, který podle Schulze prohlásil, že socialistická strana by měla být zakázána. Barossovi sice nepřísluší, aby komentoval vnitropolitické dění ve členských státech, nicméně podotknul, že měl s bulharskou vládou vždy dobré vztahy. V každém případě je pak přesvědčen, že demokratického politického života by se měly účastnit všechny demokratické politické strany.



Lídr liberální parlamentní frakce v EP Guy Verhofstadt (Belgie) pak vyjádřil pochybnosti o rozdělení portfolia pro energetiku, klimatické změny a životní prostředí a dále připomněl opakovaný požadavek svého klubu jmenovat komisaře pro základní svobody. Barosso jej ve své odpovědi ujistil, že v prvním případě si je vědom důležitosti a horizontálního charakteru zmíněného portfolia, přičemž vysvětlil, že na těchto průřezových otázkách bude v příští Komisi spolupracovat více komisařů. Pokud pak jde o základní práva, Barosso potvrdil, že budou vytvořena dvě různá portfolia a jmenováni dva zvláštní komisaři: jeden pro vnitřní záležitosti a základní práva a druhý pro otázky spravedlnosti.



Daniel Cohn-Bendit (Zelení/EFA, Francie) se zajímal o to, zda oblasti působnosti budoucích komisařů bude určovat sám Barosso nebo zda mu je "nadiktují velké státy". Jak jej Barosso ujistil, má v toto směru samozřejmě vlastní koncepci, a v každém případě je pak zapotřebí respektovat také Lisabonskou smlouvu, jejíž čl. 17 stanoví, že o vnitřním uspořádání Evropské komise rozhoduje její předseda. Souhlasil dále s návrhem Cohn-Bendita, aby v zájmu genderového vyvážení v budoucnu každý členský stát navrhoval dva kandidáty na komisaře - jednoho muže a jednu ženu.



I předseda konzervativní a reformní skupiny v EP Michał Tomasz Kamiński (Polsko) zdůraznil význam Lisabonské smlouvy, nicméně podotkl, že je zapotřebí, aby se budoucí Komise více věnovala vnitřnímu trhu, neboť podle se jeho mínění "stále prohlubuje propast mezi politickou integrací a integrací hospodářskou". Barosso v této souvislosti oznámil, že Evropská komise právě přijala pracovní materiál o cílech EU do roku 2020. Jedním z nich je přitom právě potřeba prohloubit vnitřní trh a překlenout stávající mezery, neboť to je zároveň klíčem k růstu a zaměstnanosti.



V reakci na komentář Lothara Biskyho (GUE/NGL, Německo), který vyzval k odklonu od honby za ziskem a k řešení sociálních otázek, Barosso vysvětlil, že i ty jsou v "programu 2020" zpracovány a že větší možnost profesního uplatnění, rozšiřování schopností a dovedností pomocí celoživotního vzdělávání a boj proti vyloučení a chudobě představují pro Komisi do budoucna naprosté priority.



Rolandas Paksas (EFD, Litva) se pak dnes předsedy Komise opět zeptal na jeho názor na prodloužení provozu litevské jaderné elektrárny Ignalina, která podle něj představuje hrozbu pro celý tamní region. Jak Barosso vysvětlil, tato otázka je ošetřena v přístupové smlouvě Litvy k EU a je tedy zapotřebí to respektovat. Domnívá se však, že ve spolupráci s litevskými orgány může Komise zaručit bezpečnost této elektrárny. Kromě toho otázku dodávek energie do Litvy řešil Barosso také s prezidentem Medveděvem, přičemž nadnesli možnost využití ropovodu Družba.