Ve dnech 5. - 6. června se budou v České republice již podruhé konat volby do Evropského parlamentu.
Začátkem června se v Evropě vydají miliony lidí k urnám volit nové europoslance. Evropské volby nemají jednotná pravidla, způsob zvolení se řídí národními zákony a zvyklostmi. Ve všech členských zemích jsou ovšem volby svobodné, všeobecné a tajné, mandáty se posléze rozdělují poměrně podle získaného počtu hlasů.
Myšlenka založit evropský parlament je zakotvena již v zákládajících smlouvách Společenství z roku 1957. Původní představa také předpokládala vytvoření jednotných volebních pravidel, z nejrůznějších důvodů k tomu ale doposud nedošlo. Europoslanci jsou proto voleni podle národních zvyklostí a pravidel.
Společná pravidla pro první eurovolby 1979
Až v roce 1976 se tehdejších devět členských zemí Evropského hospodářského společenství (EHS) dohodlo na rámcových pravidlech pro první přímé volby do instituce, která si začala říkat "Evropský parlament". Dohodnuto bylo například, že mandát voleného poslance má být pětiletý, že se volby mají ve všech zemích konat během stejného týdne mezi čtvrtkem a nedělí, s počítáním hlasů nesmí být započato před ukončením voleb ve všech zemích.
Zároveň bylo dojednáno, že europoslanci nemohou být zároveň ministry v členských zemích anebo vykonávat funkci evropského komisaře.
Evropské občanství od roku 1993
Maastrichtská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1993, zavedla pojem evropského občanství. Jedná se o rozšíření občanských práv umožňujících lidem hlasovat při eurovolbách v zemi, ve které žijí, i když jsou občany jiné členské země EU. Mohou zároveň kandidovat do místních zastupitelstev a do Evropského parlamentu.
Národní volební pravidla - národní kampaně
Předseda ústavně-právního výboru, německý sociální demokrat Jo Leinen, lituje že volební kampaně do Evropského parlamentu jsou příliš často zaměřené na čistě národní témata. Národní volební pravidla tomu napomáhají.
Poslanci již několikrát žádali, aby se hlasovalo podle celoevropských volebních seznamů a aby politické strany předkládaly volební programy s celoevropským charakterem. Vlády členských států se této myšlence ale zatím ještě brání.
Členové ústavněprávního výboru pracují na nových pravidlech, které hodlají připravit k dalším eurovolbám v roce 2014. Tyto další volby by již měly mít skutečně celoevropský charakter.
