Evropský parlament jednal o situaci v Gruzii
Poslanci EP v návaznosti na mimořádné zasedání Evropské rady jednali o situaci v Gruzii. Většina z nich označila ruské intervence za nepřiměřené a zdůraznila nutnost respektovat územní celistvost Gruzie. V plénu zazněly také hlasy volající po omezení energetické závislosti EU na Rusku.
Zatímco někteří řečníci odsoudili uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie ze strany Ruska, jiní zpochybnili legitimitu intervence Gruzie, která vedla k vypuknutí konfliktu.
Poslanci EP v návaznosti na mimořádné zasedání Evropské rady jednali o situaci v Gruzii. Většina z nich označila ruské intervence za nepřiměřené a zdůraznila nutnost respektovat územní celistvost Gruzie. V plénu zazněly také hlasy volající po omezení energetické závislosti EU na Rusku. Zatímco někteří řečníci odsoudili uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie ze strany Ruska, jiní zpochybnili legitimitu intervence Gruzie, která vedla k vypuknutí konfliktu.
Ve středu 3. září přijme Evropský parlament k situaci v Gruzii společné usnesení.
Na úvod rozpravy vystoupil za Evropskou radu francouzský ministr zahraničních věcí Bernard KOUCHNER. Připomněl šestibodovou dohodu mezi Ruskem a Gruzií, kterou v srpnu zprostředkovala EU. Rusko však dosud plně nestáhlo své ozbrojené síly a tuto dohodu uplatňuje pouze částečně.
Pokud jde o závěry dnešního mimořádného zasedání Evropské rady, oznámil, že EU odsoudila jednostranné akce Ruska a podpořila právo každé země zvolit si své spojence a provádět svou zahraniční politiku.
Evropská unie je také připravena pomoci Gruzii při rekonstrukci a zvážit zavedení zóny volného obchodu s touto zemí. Představitelé států a vlád si současně nepřejí izolaci Ruska ani novou studenou válku, zvažují však pozastavení jednání o nové Dohodě o partnerství do doby, než Rusko stáhne své ozbrojené síly na pozice před vypuknutím konfliktu.
Za Evropskou komisi vystoupila paní Benita FERRERO-WALDNER, která přivítala závěry mimořádného zasedání Evropské rady. Domnívá se, že Unie prokázala svou schopnost společně reagovat na krizovou situaci. Připomněla, že Komise pomohla při stabilizaci humanitární situace v Gruzii, když vyčlenila 6 milionů EUR na bezprostřední potřeby obětí konfliktu. Členské státy se současně zavázaly, že poskytnou dalších 9 milionů EUR na obnovu země. V současné době je podle jejích slov nutné zajistit pomoc pro uprchlíky a zjistit rozsah škod na územích, která jsou nadále okupována Ruskem.
Připomněla dále, že vztahy s Gruzií by mohlo výrazně posílit zavedení zóny volného obchodu, a uvažovat by se dalo i o zavedení krátkodobých víz.
Pokud jde o vztahy s Ruskem, uvedla, že Unie musí dosáhnout rovnováhy mezi komunikací s touto zemí a vysláním jasného politického signálu.
Joseph DAUL (EPP-ED, FR) označil situaci v Gruzii za nepřijatelnou a jménem své skupiny požádal o jednoznačnou odpověď Unie. Zdůraznil současně, že je třeba zachovat teritoriální celistvost Gruzie. Uznáním Abcházie a Jižní Osetie Rusko porušilo podle jeho slov mezinárodní dohody. Unie by proto měla využít své politické a ekonomické nástroje, aby Rusko donutila respektovat ustanovení dohody a stáhnout své ozbrojené síly. Žádá v tomto ohledu představitele států a vlád EU, aby zvážili svůj postoj vůči Rusku, zejména pokud jde o Dohodu o partnerství. Na závěr připomněl, že úloha Unie by mohla být důležitější, kdyby posílila svou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. K tomu je však potřeba, aby byla podepsána Lisabonská smlouva. V této souvislosti požádal ty členské státy, které ji dosud neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily.
Hannes SWOBODA (PES, AT) se domnívá, že nelze ospravedlnit intervenci Ruska, které již dlouhou dobu využívá konfliktů národnostních menšin v této oblasti. Je proto podle jeho slov zapotřebí, aby Unie zavedla jasnou politiku zaměřenou na sousedy. EU dala jasně najevo, že si přeje mezinárodní řešení, které Rusko odmítá.
Graham WATSON (ALDE, UK) připustil, že reakce Ruska byla naprosto nepřiměřená, odsoudil však současně také intervence Gruzie v autonomních oblastech. Obě strany musí podle jeho názoru přijmout svou odpovědnost, závěry Rady ale tuto skutečnost neodráží. Přivítal nicméně dohodu, kterou dojednalo francouzské předsednictví Rady, domnívá se však současně, že Unie by měla nyní jmenovat svého zástupce, který by hrál roli prostředníka při její implementaci. Na závěr vyjádřil přesvědčení, že občané Gruzie by měli mít do EU stejný přístup jako občané Ruska.
Konrad SZYMAŃSKI (UEN, PL) připomněl, že 3 ze 6 bodů dohody Rusko nesplnilo. Domnívá se proto, že není způsobilé, aby bylo partnerem Unie. Za jediné možné řešení považuje izolaci Ruska, která by vedla k rozdělení vůdců v Moskvě. Unie by však měla za tímto účelem výrazně omezit svou energetickou závislost na Rusku a hledat nové zdroje.
Daniel COHN-BENDIT (Greens/EFA, DE) se domnívá, že Unie by si měla položit otázku ohledně budoucí spolupráce s Ruskem, neměla by však v této chvíli jednat o začlenění Gruzie a Ukrajiny do NATO. Za nepřijatelné ale označil i jednání Gruzie, která přistoupila k bombardování civilního obyvatelstva. Domnívá se, že EU by měla Gruzii a Ukrajině navrhnout privilegované partnerství, aby zabránila dalšímu šíření nacionalismu v této oblasti. Jen tak lze podle jeho slov zachovat v tomto regionu mír.
Francis WURTZ (GUE/NGL, FR) uvedl, že zaujmout jednoznačně proruský nebo progruzínský postoj není řešením. Ruskou reakci označil za naprosto nepřiměřenou, a varoval v této souvislosti, že Rusko se může dostat do mezinárodní izolace. Domnívá se také, že by měla být přijata právně závazná dohoda, která by zaručovala územní celistvost Gruzie.
Bernard WOJCIECHOWSKI (IND/DEM, PL) připomněl, že Rusko musí zaplatit za svou akci v Gruzii. EU však potřebuje Gruzii i Rusko, a je proto nutné, aby se její zahraniční politika zakládala na přátelských vztazích. Na závěr poukázal na omezenou úlohu Evropského parlamentu, který není přímo zapojen do přijímání rozhodnutí ohledně postoje EU k tomuto konfliktu.
Sylwester CHRUSZCZ (NI, PL) zdůraznil, že Gruzie zaútočila na Jižní Abcházii a odmítá jí právo na nezávislost. Domnívá se proto, že by mělo být přehodnoceno také rozhodnutí o uznání nezávislosti Kosova.
Z českých europoslanců vystoupil v rozpravě Libor ROUČEK (PES). Na úvod ocenil "rychlost a efektivitu francouzského předsednictví" při sjednání příměří mezi oběma stranami. Připomněl v této souvislosti, že dohodu je nyní nutné conejdříve implementovat, a to včetně "stažení ruských vojsk do pozic před vypuknutím konfliktu". Otázku Gruzie však nepovažuje za osamocený problém, nýbrž za jeden z řady dalších konfliktů v oblasti jižního Kavkazu. Evropská unie by se proto měla podle jeho slov intenzivněji věnovat regionu východního Středomoří a Zakavkazska a výrazně posílit svou politiku sousedství s touto oblastí.
Vzhledem tomu, že předpokladem pro "jednotnější a efektivnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku" je vstup Lisabonské smlouvy v platnost, vyzval Českou republiku, Švédsko a Irsko, aby ji neprodleně ratifikovaly.
Daniel STROŽ (GUE/NGL) ve svém příspěvku připomněl, že jeho skupina již v minulosti upozorňovala, že uznání Kosova vytvoří nebezpečný precedens s dalekosáhlými důsledky. KSČM i na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR proto vyjádřila svůj nesouhlas s uznáním Kosova ze strany ČR. "Ti, kteří si tehdy zahrávali s ohněm, se nemohou nyní divit, že si v jiné části zeměkoule popálili prsty, zejména pokud se jejich partnerem stala taková problematická osoba, jako je prezident Michail Saakašvili", zdůraznil v této souvislosti.
Řešení stávající situace spatřuje v dodržování mezinárodního práva. Domnívá se také, že "reakci některých států NATO a modifikaci vztahů s Ruskem je potřebné konfrontovat např. s účastí Ruska v boji proti mezinárodnímu terorismu, dále např. s faktem, že 70 % potřebných zásob pro expediční sbory v Afghánistánu je transportováno přes území Ruské federace".
