Čtvrtek, 13. září 2007

KOLIK POSLANCŮ BUDE MÍT PARLAMENT PO ROCE 2009?

S rostoucím počtem členských zemí EU roste i počet poslanců, kteří zastupují své občany v Evropském parlamentu. Původní počet 736 poslanců se po vstupu Bulharska a Rumunska dočasně rozrostl na 785, podle připravované reformní smlouvy EU by ve volbách v roce 2009 mělo být rozděleno 750 poslaneckých křesel. Parlament nyní předložil návrh, jak by poslanecké mandáty měly být rozděleny.

své občany v Evropském parlamentu. Původní počet 736 poslanců se po vstupu Bulharska a Rumunska dočasně rozrostl na 785, podle připravované reformní smlouvy EU by ve volbách v roce 2009 mělo být rozděleno 750 poslaneckých křesel. Parlament nyní předložil návrh, jak by poslanecké mandáty měly být rozděleny.
Konečné rozhodnutí o rozdělení poslaneckých mandátů je v rukou vlád členských zemí EU, Evropský parlament byl nicméně požádán, aby do konce října předložil svůj vlastní návrh. Parlamentní zpravodajové Alain Lamassoure (EPP-ED) z Francie a Adrian Severin (PES) z Rumunska představili v úterý 11. září požadovaný dokument.

Z navrhovaných úprav je patrné, že se především dotknou největších a nejmenších zemí. Žádná země by od roku 2009 neměla mít víc než 96 poslanců a žádná méně než šest. To se dotkne především Německa, které má v současné době 99 poslanců a Malty, která jich má pět. Velké země již nebudou mít stejný počet poslanců - Velká Británie (73), Francie (74) a Itálie (72) - ale i středně velké země jako Česká republika, Portugalsko, Maďarsko anebo Belgie se uspokojí po roce 2009 s počtem 22 poslanců. Navrhované změny již předběžně odsouhlasili zástupci členských zemí na summitu EU v červnu. Podrobný rozpis najdete v dokumentu uvedeném mezi odkazy na konci tohoto článku.    

Tři hlavní principy dojednaných změn

Zpravodajové se drželi v předloženém návrhu ke třech hlavních zásad.

  • Princip "Evropské solidarity". Velké země (podle počtu obyvatel) se zřeknou určitého počtu poslaneckých křesel, aby umožnily malým zemím lepší reprezentaci.
  • Princip "oprávněné flexibility" umožňující zmenšit rozdíly mezi stejně velkými státy.
  • Princip "národní reprezentace" zajišťující, aby stát měl dostatečný počet křesel pro zastoupení všech politických proudů v zemi.

Zpravodaj Alain Lamassoure vyzval své kolegy, aby při hlasování převážil rozum a logické uvažování nad vášněmi a národními zájmy. Dodal, že rozdíly u velkých zemí nejsou nijak dramatické - podle výpočtů vychází například na jednoho německého poslance 832,000 obyvatel, na španělského 875,000 obyvatel.

Zpráva se zatím nevěnuje situaci, která by mohla nastat po případném dalším rozšíření EU po roce 2009 - například o Chorvatsko. Konkrétní situace se bude řešit až nastane, říkají navrhovatelé předloženého textu.

Plenární rozprava bude 10.-11. října

Na krátkém plenárním zasedání 10. - 11. října je na pořadu i rozprava o předložené zprávě. Návrhy poslanců budou poté předány zástupcům Rady. Budou-li schváleny představiteli členských zemí EU na summitu v říjnu, stanou se součástí reformní smlouvy EU.