RATIFIKACE V ČESKÉ REPUBLICE

Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost pouze pokud ji schválí všechny členské státy EU. Samotný schvalovací proces je pak v každé zemi upraven na základě národních zvyklostí. Většina států se rozhodla pro parlamentní cestu. Irsko předložilo Lisabonskou smlouvu svým občanům v referendu podruhé (stalo se tak 2. října), tj. poté, co byly pro Irsko do Lisabonské smlouvy zakomponovány záruky, týkající se např. potratové a daňové politiky.
V České republice bylo na základě hlasování Parlamentu ČR ze dne 30. října 2007 rozhodnuto ratifikovat Lisabonskou smlouvu parlamentní cestou. K jejímu přijetí bylo zapotřebí třípětinové většiny hlasů v obou komorách Parlamentu.
Obě komory parlamentu již Smlouvu ratifikovaly. Poslanecká sněmovna tak učinila v únoru a Senát v květnu 2009.
Hlasování o Lisabonské smlouvě v Senátu předcházelo také podání žádosti o přezkoumání šesti článků Lisabonské smlouvy k Ústavnímu soudu. Ten neshledal rozpor mezi těmito šesti články a ústavním pořádkem České republiky.
V květnu 2009, také ještě před schválením Lisabonské smlouvy, senátoři schválili novelu jednacích řádů obou komor, která zavádí tzv. vázaný mandát. Vláda by dle této novely nemohla bez souhlasu parlamentu rozhodnout o přesunu pravomocí na evropskou úroveň.
Skupina sedmnácti senátorů, vesměs z ODS, vedených Jiřím Oberfalzerem, žádala, aby souhlas parlamentu byl platný jen pokud se pro vysloví ústavní většina, nikoli pouhá nadpoloviční. Začátkem září 2009 proto podali stížnost k Ústavnímu soudu. Senátoři dále požadovali, aby se za nesouhlas považovalo i to, když se parlament nestihne k přesunu pravomocí ve stanovené lhůtě vyjádřit.
Senátoři podali k Ústavnímu soudu i druhou stížnost, tentokrát na samotnou Lisabonskou smlouvu i na další smlouvy primární. Dne 3. listopadu Ústavní soud rozhodl i v této věci a neshledal rozpor s ústavním pořádkem ČR.
Lisabonskou smlouvu podepsali šéfové členských států a vlád během portugalského předsednictví v prosinci roku 2007. Ratifikační proces pokračoval až do června 2008, kdy se irští občané vyslovili proti Lisabonské smlouvě. Irsko získalo čas na vyhodnocení situace a také záruky v oblastech, které byly pro občany při hlasování o Smlouvě nejvíce citlivé. Text právních garancí se podařilo dokončit během českého předsednictví a tak nic nestálo v cestě vyhlášení druhého hlasování o Lisabonské smlouvě v Irsku. Referendum se uskutečnilo 2. října 2009 s většinou vyslovující souhlas s Lisabonskou smlouvou.
Mezi posledními zeměmi bylo Polsko a Německo a Česká republika, kde zbýval podpis prezidenta. Dokončením ratifikace v ČR po rozhodnutí Ústavního soudu a podpisu prezidenta byl dne 3.listopadu ukončen ratifikační proces ve všech 27 členských státech. Lisabonská smlouva vstupuje v platnost 1. prosince 2009.